DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

Report - Koupaliště... téměř mrtvé město Nový Bor - 10. 7. 09

15. července 2009 v 7:56 | gS |  Reporty
Příjezd do Boru byl velice výpravný a zábavný, Renda nám totiž celou cestu z nádra na koupálko vyprávěl, co, gde, gdy, jak a proč byl, zkoušel, hulil, pařil, měl, znal atd., jelikož je to notným kusem duše novoborák. Oňoupali jsme nějakou višeň a ptáčnice a najednou jsme byli na koupálku. Tam záhy dorazil zbytek mužské části kapely: Aleš a Špína s nástroji. Dali jsme cígo a šli hledat do celkem upravených koupalištních prostor pijavice, páč tam prej fakt jsou... Žádnou jsme neviděli, utěšila nás ale jiná havěť, do které Zdencek dloubal prstem. Lidí bylo zatím pár, ale pěkně se to všechno sjíždělo a koncert se chýlil k začátku.

Jako první kapela zahráli "chaos grunge" Tahem zapni z Kamenického Šenova, což jsem první třetinu vůbec nezaregistrovala, páč lidí, které jsem mohla po dlouhé době pozdravit a popovídat s nimi, stále přibývalo. Pak se ve mě ozvalo reportové svědomí a šla jsem se na ně podívat. Hudební styl mě nebaví, takže jsem poslechla pár písní, usoudila, že má zpěvák slušnej hlas, že jsou pěkně sehraní a šla se zase bavit ven.

Venku visela houpačka, podobná jako byla houpačka u sousedů na prázdninách, tak jsem se sekla na pár (desítek?) minut, pak jsem si na chvíli sedla s Mírou k ohýnku, gde s námi seděl fašista, co mrsknul svýho pidipsa proutkem, páč mu sežral párek... Začalo pršet, tak jsem se rozhodla, že dám match s deštěm a oheň ubráním. Po chvíli se mi trochu motala hlava z foukání, ale bránit oheň tělem jsem nehodlala. Nemusím vyhrávat... v tom přišla Rybka, že už hrají liberečáci a jestli si je jako nepůjdu poslechnout, šla jsem tedy:

Kapela Underground theatre byla se dvěma bicíma jako parní válec, a to dost těžkej a o velkym průměru!!! Nálada hudby byla temná a těžká, přesto mi to přišlo melodicky naopak hravé a přívětivé. Takovéto rozporuplné postoje mě ba. Za bicíma seděli bubeník a bubenice (každý za svýma samo...) a strašně mě bavilo je pozorovat, takové to muzikantské souznění: mrkání na sebe, potlemování, soustředění, navádění se, kroucení hlavou. Bylo to sympatické. Obdivuji také, že se dvoje bicí "uživí", absolutně se nedá říci, že by jedny či druhé byly nějak "utopené" či v pozadí. A také je mi jich trochu líto, páč tahat bicí, tak jako tak, musí být opruz... ale stojí to za to. Jo a "zpěvy"! No tak ty byly taky luxusní. Jen bych si takovou hudbu nemohla pustit doma, páč bych musela proskočit oknem, ale Matěj by byl určitě rád. Největší extošku zažíval u Gospel of the future v Lindavě. Ježiš!!!

Opět jsem se vydala ven, hledat další oběti, které bych mohla zterorizovat mluvením (to si asi hodně lidí všimlo, že jako FAKT RÁDA mluvím :), no a skvělou a nejvyhledávanější obětí byl, řekla bych, Míra, protože se mi s ním dobře povídá, akorát mě štve, že mi vždycky řekne, co je skvělý, co slyšel, co viděl, ať si to seženu, že se poseru, ale má to většinou buď úplně debilní nezapamatovatelný název, áánébo jsem v tu chvíli úplně debilní já a nezapamatuji si to. Takže mám smolíka, a z kultúry prd.

Třetí hráli Samochotijo z Boru/CVIKOVA (KONEČNĚ!!!). Tak to mi málem vytekl mozkomíšní mok nosem (nebo ušima - je to jedno, je to tam propojené ne?) poněvadž to byla taková zběsilost, jakou jsem už dlouho neslyšela, bylo to sy(u)rový, uřvaný, nasraný, strašně rychlý, zpocený a k zbláznění. Paráda! Úplně největší peckou večera byl nový kytarista kapely Venca, kterýmu je 18, válí jako bazilišek a ještě prej umí všechno opravit :) Poklona, jak klukům za šťastné setkání, tak Vencovi za jeho um a sluch.

Kulturním šokem (pro některé přímo kulturní lobotomií) bylo toho večera Duo FN. Folk o dvou lidech (tak to je celkem slušný sek - duo o dvou lidech, občas dokážu sama sebe dost slušně ponížit :), chlapík na kytárku a děvče na cello (tak to nejsem tak dobrá, ale vygooglovala jsem si, jak se píše "čelo"). No a asi jsou závorky o mě proto, že jsem je moc nesledovala (byla jsem pro změnu venku) a nemám k nim co povědět. Faktem je, že jsem se celkem často chodila dovnitř ohřívat, ale tak vnímejte tak jemnou hudbu, gdyž smrkáte ten mozkomíšní mok... Nááhodou se mi na tom ale ze strany pořádajících líbila ta multikulturnost. Oceňuji.
...nějaký další běhání, místo ponožek kaše, páč celý večer trapně poprchávalo, a mám děravý boty (chtěla jsem napsat lodičky ale s těma ponožkama dohromady by to bylo společenské faux pas), čekání na Blučka...

Během večera samozřejmě ještě dorazila ozdoba kapely (sorry Špíno, ale Ty to nejsi) Dáša, takže kapela v celé sestavě naklapala, ještě celkem slušně rozestavěla a "nazvučila", a pak se rozjel (u většiny chlast-comanda) takový duchovní tanec mezi notami. Jednoduše: muzikantské delirium, gdy skutečně věříš tomu, že TEĎ už to bude dobře :) ale mě se to líbilo, byla to prdel a ze zkoušky, která proběhla dva dny předem vím, že to zahrát umí, a dóst slušně, jen si příště musí dát nějaký panákový limit.

Tak, po Blůčkách přiběhla Rybka, že jedem ke Šmícovi na byt (no tak tam jsem byla naposled tak před třemi lety takže mě zasáhla určitá nostalgie). Já se těšila, že budu spát zase jako zvíře a nevyšlo mi to, páč měl Šmíca naklizeno :) JO! Ještě musím zmínit gulage Míry Kyselovskýho, páč byl úplně nejlepší na světě a hned po dojedení mě opustilo několik miliónů chuťových pohárků, ale za to jsem vděčná, páč ušetřím na jídle, nevadí mi teď žrát hlínu, dubové listí a podobně. Myslím, že úspěch jsme měli i s Kudlisem. Gdyž jsem se ráno dozvěděla, že má Kudlis bojovej úkol uvařit jídlo, rozhodla jsem se , že se přidám. Šmícova kuchyň, popravdě, nebyla ouplně košér (nejvíc nás rezesmála lopatka ve dřezu pod pokličkou) ale tak co... začli jsme nahánět potraviny a plánovat proces vaření.... tak jsem si hned vzpomněla na jednu z mých oblíbených kreslených knížek: Jak pejsek a kočička vařili dort :D Nejvíc si to ale musel užívat Šmíca, páč nás určitě škodolibě poslouchal, jak hledáme cedník, hrnec, pokličku, olej, cibuli, koření, vajíčko.... a vůbec nereagoval! Ve finále to dopadlo nad očekávání (zapečené těstoviny se zeleninou) a chutnalo nám. No nejlepčí na tom dni bylo, že jsem se dostala AUTEM (!!!) domů a ještě jsem byla po o. Behehe.

Krásná fota má Rybka, což mi připomíná, že zapařit s námi přišel i obří lišaj, který je na posledních dvou fotografiích: http://rybicka.rajce.idnes.cz/Novy_Bor_-_koupaliste_-_10.7.09/.
GS

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz