DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

(T)rash párty (2)5 - Rap(ort)

5. srpna 2009 v 13:53 | zR |  Reporty
Abych pravdu řekl, nebyl jsem moc nadšený ze sobotního brzkého vstávání, ale bohužel musel být 5. ročník Trash párty přesunut na jiné místo, kde se muselo končit do 22:00. Tato akce se konala letos již po paté a to ku příležitosti Rashových 25. narozenin (proto ty závorky v názvu, pěkně mu to ladí hehe). BLU-82/b byli také pozváni a na řadu jsme měli přijít jakožto 3. kapela dne - od 13:40. Sraz byl proto už na půl 10. Vrátil jsem proto už den předem flašky ze zkušebny, aby bylo na béňo. Krásných 444 Kč. V půl 10 mi píše Aleš, že se teď probudil. Dávám mu proto milosrdnou čtvrthodinku a už ho letím naložit. Do zk jsme přijeli jako první, Špínakár s další částí výpravy asi 10 min po nás. Naházeli jsme věci do auta a jeli pro zbytek osazenstva. Za nádražím jsme nabrali Verču, Trejbika, Dášu a 2 osadníky z Mostu, kteří se po "dlouhém přemlouvání" uvolili k tomu, že vyplní volná místa.
Rozhodlo se, že to vezmem bz po dálnici. Vyrážíme proto s naloženým Pašíkem na Ústí, s tím, že nás Špínakár dožene cestou. Do Lovosic de vše hladce, plujeme a nechavame za sebou jeden kamion za druhým. Avšak při vjíždění na dálnici teplota motoru roste. Po chvilce je slyšet rána a pár metrů na to se začíná z auta hulit. Naštěstí byla před námi benzina, na kterou jsme hned zajeli. Auto vařilo o 106, rána před chvílí bylo víčko nárže na vodu, které bylo tlakem vystřeleno, naštěstí se neztratilo a zůstalo u motoru. Mezitím, co jsme čekali na vychladnutí motoru, nás dojel zbytek výpravy. Od Rashe jsme dostali echo o ucpané dálnici, tak pátráme v mapě, kudy že to pojedem. Začínám mít strach z bloudění a už teď je mi jasný, že přijet včas nestíháme. Po čase jsme dolili vodu a vyrazili dále na cestu, doufaje že nějak šnečí jízdou dojedem. Pár km nato se vedle teploměru vody rozsvěcí červená kontrolka a auto přestává táhnout. Zastavujeme proto v odstavném pruhu. Nasazuju vestu a letím s trojúhelníkem. Chvilku ještě doufáme, že se kár vzpamatuje. Staní na dálnici bz nic moc, každou chvíli jsem očekával Kobru XI. Auto už nechtělo ani nastartovat. Bylo jasný, že se musíme dostat z dálnice dolu, jináč bude průser. Špína proto plní Corsu lidma a vydávaj se hledat sjezd a stín k zastavení, než auto zchladne. Osádka pašíka se vydává na místo, které tým A objevil a zhodnotil jako příhodné, pěšky. Jsou to asi 3km. Pro mě po chvíli Špína přijíždí, připevňujeme lano a už táhne Pašíka pryč z prokleté dálnice.
Stinné místo k pohodlnému zaparkování bylo u vesničky Kozomín poblíž Kralup n. Vltavou. S Dášou a Romanem se vydáváme do vsi hledat nějakého šikovného Stréca, který by nám poradil, jelikož auto stále nestartovalo a rozčilovalo se. Vesničané mluvili o jakémsi panu K. a posílali nás k jeho obydlí. My se trefili asi až na popáté na spravné dveře, avšak pan K. nebyl doma. No nic, vyzebrali jsme vodu od postaršího páru s naštvaným psem a šli zkusit Alešovu teorii o tom, že až schladne - pojede. Přesto že jsme čekali další hoďku, přesto že jsme ještě 2x došli pro vodu, auto né a né jet, asi je fakt nemocný. Rozhodli jsme se proto k radikálnímu kroku. Špína na 2x odvezl lidi do blízkých Kralup na vlak, já mezitím vytahal apáro a s nějakým vesničanem zatlačil auto za plot k obecní čističce (?) a dohodnul se po telefonu se starostou vísky na zaparkování. Náházeli jsme cajky do corsy a ve dvou vyrazili po dálnici do Benešova. Zácpa už byla ta tam, takže jsme bez problémů dojeli a nalezly areál motoclubu, kde se letošní TrashPárty konala.
Na místo jsme dojeli asi v 18:00, to znamena o 4,5 hodiny později oproti plánu a hlavně o 6 kapel později!!!
Rozkoukávám se a vidím spoustu známejch. Letím pro pívo páč je vedro a žízeň je veliká a už k pódiu, kde zrovna drtí Love Potion. Zvuk je parádní, pár lidí paří, kapela si to užívá. Zpěvák dělá psí kusy, věší se na strop nad pódiem, obmotává se šňůrou od mikráku a simuluje sex se stojanem na činel. Nevím, nějak jsem byl ještě celej roztěkanej, vítal se s lidma apod., takže muziku moc neregistruju, ale byl to solidní hardcore punk z Dánska. Asi po 4 valech končej a já du za pívo utratit poslední kačky co mám. Usazuju se do stínu k Fasteraťácký cházce a Špínovi, kterej upadl do trávy vysílením. Jonestown si vybalujou a spouštěj smršť, zatím co se posilujem žbrgem ve stínu. Crustec pěkně od podlahy, takže si spokojeně podupávám. Ale na celej set mi toho dbeatu připadá moc, resp. nějaká ta sypanice klepanice by to určitě oživila. Čistě můj zvrácenej názor, kapela určo hraje přesně to, co chce a to je dobře! V 19:02 měl příjezd zbytek naší bandy (bez Mostečáků, kteří to vzdali) na nádro a obětavý Liška se nenechal dlouho přemlouvat a sjel pro ně autem. Nakonec se musel otočit 2x aby se tam všici vlezli, díky díky pane Lyška! Na scénu nastupují Morrow. Řešili jsme s nima po tel., že by pro nás do Kozomína k vraku Pašíka dojeli, po tom co by si vyložili v Benešově věci. Bez námitek přijali, avšak z časových důvodů vyšla líp varianta s vlakem. Každopádně děkujem za ochotu! Bylo vidět, že lidi jsou tu dnes spíše přez crust a metalcore není zrovna tím pravým a tak je před pódiem prázdněji. Zpěvák zpívá půl setu zády, ale ani se nedivím, nikomu se nechce čumět do poloprázda. Mě se to každopádně líbilo, i když právě metalcore taky moc nemusim. Bylo to příjemně temný a hlas mi do tý muziky naprosto seděl! Do pomalu odcházejícího slunce ta správná "oddechovka". Odcházím do backstage pro rumolu a jeden z mnoha chlebíčků, kterých bylo X na výběr. Teda určitě alespoň na začátku, holt kdo pozdě chodí.... Toto první jídlo dne mne tak naladilo, že jsem šel pro další. Místo toho jsem vyfasoval misku vegegulage, kterej jsme s Verkou s chutí zblajzli. Zas úplně jinej než bývá u nás, už ho znám tak ve 20ti variantách a 90% procent z nich luxus! Následovalo slosování lístků a předávání cen. Věci od kapel, ale od BLU nic. Nějak jsem si po tom všem nevzpomněl Rashovi předat nějakej ten souvenir. Němečtí Burial nastoupili na scénu a spustili vychřici. Paří se o 106, nějaký ty zvedanice. Muzika párádní hraná se 100% nasazením, jen zpěv mi přišel poměrně monotónní, nebo jak se to píše. Začíná se stmívat a je na řadě předposlední kapela večera. Primates ze Španělska. K mému potěšení se chytá mikrofu ženská. Drhnou nadupanej punkoš, španělština tomu dodává to pravej feeling, haha. Baví mě dnes asi nejvíc. Následuje cover od Yvonne Přenosilové, Boty proti lásce (nevím odkud je originál a jak se jmenuje) při kterým se rozpoutalo pravý peklo. Mě však daleko víc potěšil cover od Dead Kennedys, Holiday in cambodia. Wau, uvědomuju si že poprvý slyšim naživo hrát jednu z mejch srdcovek. Dohrávají a 22:00 hodina, kdy má být konec, se neúprosně blíží. Vytahujem proto apáro a v rychlosti se nalaďujem. Spouštíme hlučení, snažíme se hrát spíš nový věci. Po pár valech dávám nabídku pro ty, kteří se cítí ukřivdění, že nevyhráli ve slosování, aby se za náma po koncertě stavili pro "výhru". Nabídka se bohužel míjí učinkem, asi nikdo ukřvděnej neni. Hrálo se nám parádně, vše bylo nahoře luxusně slyšet a nějaký větší kolapsy a chyby se nám docela vyhnuli. Takže z naší strany spokojenost. Když už jsme se chystali končit, přichází Rash, že jsou tu policajti a máme posledních 5 min. Che času víc než dost, tak dáváme 2 poslední pecky a ukončujeme hudební produkci na TrashPárty 25.
Následnou chlastanici nemá cenu popisovat. Nehorázná zhovadilost, Hennessy Cognack pěknej hnus a ještě ke všemu drahej jako kráva. Už jsem ho vezl asi na 4 akce a tady byl končně vypitej. Spát deme s Verčou do nedaleký paintballový boudy. Ta je útočištěm nejen pro adrenalinu chtivé paintballisty, ale i pro hejno komárů, kteří nám celou noc nedali pokoje. Na levém zápěstí mam 35 píchnutí a vypadá to, jako bych byl nakažen nějakou hnusnou nemocí. Všude jinde a hlavně na obličeji jich mám taky přehršle, takže to vypadá, jako bych zrovna vešel do puberty a vyrazili mi všude beďáky. Ráno si prohlížíme areál, kde nechybí zákopy, spousta schovek a objektů, jeepy a dokonce tank. Takovýchto hřišť je tam více a je jasný, že když na paintball, tak jedině sem. Asi hoďku jsme ještě za hlasitýho smíchu a blbejch keců poseděli před hospodou, než jsme vyrazili na cestu. Já se Špínou autem, zbtek vlakem. Na dálnici jsme ještě viděli Martina ze Scalp, jak stopuje na Brno, tak snad šťastně dojel a před Prahou jsme předjeli Ghetto car! V Kozomíně jsme se setkali u auta se starostou vísky. Pašík domů opravdu nepojede, vypadá to na těsnění pod hlavou, ach jo. Domlouvám se s ním proto, že tam může zůstat parkovat, avšak za nic neručí. Nezbývalo než huráá domů do peřin a za fenistilem.
Nyní řeším, jak auto dostat z5 a za co se opraví, snad ho tam nikdo zatim nevykrade. TrashPárty byla vydařená, pořadatel a oslavene Rash si jí taky vychvaloval, takže už se teď těším na příští ročník, snad dvoudenní.

fota od Rybky tady, od Jirky tu, cházka z Budějic a okolí zas tajdle a naší Dáši později zde

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz