DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

poznatky z AlkoHuloMinitour 09

27. října 2009 v 13:28 | zR |  Reporty
Dlouho očekávaný den nastal. Dnes se rozjíždí AlkoHuloMinitour kapel BLU-82/b, Fasteratu a Požadovaný stav mysli!! Nahlas a rychle, tak jede sever!!
Omluva - už si fakt prd pamatuju, psáno 4 týdny po tour.

Ráno jsem vstával jako vždy ve čtvrt na 6 a mazal do práce. Tam ve chvílích volna hledal na mapách cesty ke klubům a nejjednodušší trasy, po kterých si to pomažem. Uteklo to jak voda a už mne bus vyhazuje pod kopcem domu, kde jsem se jen otočil a během 15 min sbalil všechny věci, který by se mohly hodit a dopňuju zásoby vody do Pašíka. Cesta do zkušebny byla neočekávaně rychlá, což potěšilo. Touto dobou byla totiž silnice na Bynov rozkopaná a řízená semafóry a nebyl problém skončit v koloně na 40 min. Slezli jsme se tak nějak současně, naházeli věci (už pěkně nacvičeno) a v 16:10 vyrazili od zk (10 min zpoždění oproti plánu:). Za Mostem následuje čůrkypauza a preventivní dolití vody. To ovšem vydrželo pouze do Chomutova, kde jsme nuceni zastavit na benzínce a čekat na schlazení motoru. Mezitím se roztrhala i kolona skrz město, takže jsme dolili vodu a pokračovali směr Sokolov. Cesta ubíhala hladce, Kabáti řvali, že jí má motorovou a my za nimi nezůstávali pozadu. V Karlových Varech se začalo stmívat a tak zjišťuju situaci ostatních kapel. PSM již na místě, Fasteratu v Chomutově.
První ze tří koncertů minitour se uskutečnil v Sokolovském sportbaru, či co to bylo. Zrovna když jsme začínali bloudit a zastavovali že se zeptáme na cestu, všimli jsme si budovy před náma, před kterou stál poutač s plagátem, takže jsme u cíle! Nahoru po schodech a uz vplouváme do jedný veliký místnosti, kterou bárek je. Na místě krom PSM pár místních pobudů. Vítáme se a seznamuji se mezi tím s organizátorem dnešní show Viktorem, který mi oznamuje, že the Kvič ten večer hrát nebudou. Letím s chutí pro pívo. G 11° pro dnešek můj mok. Zvukař nachystanej, tákže se čeká na poslední část výpravy - Fasteratu a jejich basový apáro. Buka porážim v kámen nůžky papír, což znamená, že jdou na plac první PSM. Fastaci doráží a nic nebrání tomu, aby lehce po osmé hodině spustili tepličáci své běsnění. To málo lidí na klasický punk zvyklých bylo z počátku docela podiveno nad touto podobou punku, ale brzy jí přišli na chuť. Zpěv s mikrofonem na stojanu vypadal dost komicky, ale vydržel snad jen 2 valy. Set odehráli luxusně a jako každé jejich vytoupení mě to náležitě bavilo! Je znát že to drhnou už nějakej ten pátek a maj to pořádně nadrcený. Po nich se na scénu chystáme my. Žádný velký sraní a už to sype. Odehráli jsme standartní set DC fast comanda, podpořenej stejně jako psm zvedačkama o 2-3 lidech a podobnejma zvrácenostma. Hrálo se mi dobře. Poslední kapela večera je už připravena a tak Fasteratu spouští Libereckou verzi pekla. Lid už značně opitej, zas se běsní jak o posvícení. Před coverem od Demarche se klucí přiznali, že rádi zkouknou porno. Odpovědí na to bylo rozsvícení se obrazovky za barem, na které až do rána hrály jen "prasárničky". Každopádně za masové podpory řídkého davu to doklepaly a těsně před 22. hodinou končí hluková produkce pro tento večer. Následná áfterpárky byla opravdu zhovadilost. Jukebox vyhrával pecky napříč žánry, pořádali se souboje a závody na křeslech, balení se do koberců a podobné legrácky. Občas jsem měl strach, co na to majitelka podniku, ale pohled za bar na skotačící paní domácí mne vždy ujistil, že je vše v pořádku. Usnuvší měli tu smůlu, že řádil démon s fixou, jak dětinské... Máme však důkaz, kdo byl oním démonem. Probral jsem se a přešel opět k baru, kdy už nasávali pouze nejotrlejší, většina výpravy byla popadaná po gaučích okolo. Po po pár pivkách jdu zkusit najít místo na spaní a tak spojuju dvě křesla a jakousi podnožku v provizorní lóže. Nakonec se mi podaří na cca 2 hoďky usnout a nabrat tak energii do dalšího dne.
Probuzení kruté, ale nějaká ta jointí snídaně a kávička vrací do nálady. Okolo se spokojeně začíná nasávat, inu má to své kouzlo, když do nalejvárny nepronikne ani paprsek nového dne a leje se, jako by byla temná noc. Kolem cca 11. hodiny přichází číratec, co točil celou noc píva, že už by šel taky rád spát. Není divu po tom co tam do sebe otočil absintů. A tak nataháváme si své fidlátka do vozů a chystáme se vyrazit z5 na Karlovy Vary a odtamtud dolů na Plzeň.
Tankovačka u pumpy - ideální příležitost k prvnímu skupinovému fotu víkendu. Měl jsem v plánu se za K. Varami stavit na Hitlerovo Vyhlídce, kterou jsem si pamatoval z výletu z mládí. Avšak pamatoval pouze v mlze, takž jsme si zajeli tak 4 km a zkončili v lese. Alespoň jsme preventivně dolili vodu. Cestou do plzně jsme jeli jako kolona 4 aut s ghettocar v čele. Telefonicky jsme si domluvili sraz s organizátorem dnešního koncertu Trojkou u nákupního centra na okraji Plzně.
Při příjezdu na parkoviště začal Pašík vařit, takže jsme museli zastavit na kraji dříve než ostatní, počkat na schlazení a přejet parkáč. Zvěř se rozutekla do čuprmarketu pro zásoby, což trvalo takřka hoďku. Od Zdenka jsme byli obdarováni stravenkou, za kterou jsme nakoupili sýry v housce, sláva první jídlo! Náš průvodce Nervák, basák z Barrelu bez problémů našel na parkovišti vše převyšující ghettocar a my mohli vyrazit směr jejich zkušebna.
Tu měli v garáži na druhé straně města a čekali tam na nás luxus vegekarboše. Kdo ještě mohl, naládoval se a na to jsme už vyrazili do centra Plzně ke klubu Neutral, kde se konal druhý koncert víkendu. Bylo asi 17. hodin, takže bylo už otevřeno. Zaparkovali jsme a nahrnuli se dovnitř. Prostor rozměrově akorát. Místnost s bárkem a druhá s lavicemi podél zdí a pódiem postaveném v luxusní mini U rampě. Na místě pouze obsluha a uklízelo se po všerejší párty. Času bylo dost a tak se část z nás vyrazila na okružní cestu po centru Plzně. Po návratu nás uvítala Rybička, chybějící část výpravy. No a zevlilo se ještě dlouhou dobu, než se začalo schylovat ke koncertu. Dorazil Trojka a zbytek Barrelu, první kapely večera, a začínalo se pomalu zvučit. "Třicet tun grilovaných kuřat", "prdel z tofu", nebo "dvanáct krvavých hemeroidů pro pána v první řadě" a podobné hlášky padaly z úst zvukařových při zkoušce mikrofónů. Sál už se solidně plnil a tak nic nebránilo, aby domácí cháska spustila show. Nakopanej SK8 hc punkoš ve složení kytara-basa-bicí-zpěv. Parádní záležitost doprovázená luxusníma grimasama Trojky. Nakonec přídavek, kdy se nějak proházeli na nástrojích. Druhou kapelou večera byli Fasteratu. To už se tančí o 106, při zvedačce Kudlise se mi obmotal mikrofon kolem nohy a já byl nucenej upadnout, aby jsem ho nevyrval. He všici se mě nevěda o mikráku snažili zvednout a já se bránil, sranda. Ke konci setu jsem od Tanciho dostal nechtěnou pecku na hubu, což mi roztrhlo ret a vyhnalo na wc pod vodu za asistence ošetřovatelky Rybičky. Nakonec dezinfekce kořalou od psm a z5 na sál, kde už byli klucí nazvučený. Najednou se tajemně ztratili aby se chvíli na to vrátili v převlecích. Supertanci s plnym pytlem, Ferda Loupežník, svůdná Heidy z hor, BassTerorista, Crustyho brácha a přísná pí. učitelková s módním účesem. Co povědět, roztočili to nehorázně! Po nich jsme šli na řadu my. Tentokráte jsem hrál na Pavlovo kombo, na kterým se mi fakt nepodařil udělat zvuk a divně hučelo, vše bylo táhnuto jen dopředu a nahoře jsem neslyšel ze sebe nic takže po paměti. No doklepali jsme to a já letěl ven si z toho úmornýho vedra na pódiu oddychnout. Už jsem moc krve v akloholu v žilách neměl, takže z poslední kapely večera, domací grupy Demöralyzér, a následný pitky prd pamatuju. Jo vlastně zapomněl jsem, že ten den nebylo vyřízený žádný spaní a v klubu jsme zůstat nemohli. Takže poslední vzpomínkou večera bylo vynášení veškerých věcí a sedaček z Pašíka do klubu, abychom se do něj v 5ti vešli a vyspali. Padnul jsem někdy kolem 5. hodiny ranní zcela vyčerpán.
Druhý den jsme byli odsouzeni čekat do 17. odpolední na otevření klubu, kam jsme potřebovali pro věci, jelikož nás tam uklížečka odmítla dopoledne pustit. Takže část šla na výpravu a stavila se v pivovarskym muzeu, část šla na oběd a část zevlila na ulici a v autech. Hromadné focení nesmělo chybět. Před 17. se dveře klubu otevřely a my zjistili, že paní výčepní je na místě už asi od 2, akorát byla zamčená a neslyšela, smůla. Nakládáme proto v rychlosti, abychom stihli v klidu dojet do Chomutova, poslední zastávky tohoto cirkusu. Ještě dolít vodu a jedém!
Opět jedem hromadně v osvědčené koloně, blikáme po sobě a motáme se zleva do prava. Náhle ghettokára staví uprostřed polí a my s ní. Jde se na nákup brambor po vyorání (v pondělí mne doma zachránili)! Veselí ze zastávky pokračujeme dále. Najednou po pravé straně v příkopu auto na střeše a lidi kolem něj. Zastavujeme a většina běží zkontrolovat situaci. Naštěstí se nic vážného nestalo, pani nevybrala zatáčku a otočilo se jí to. Vyvázla bez zranění, auto pomuchlaný a bez předního skla. Siláci ho otočili na kola a mohlo se pokračovat. Dvě auta PSM jsme poslali v rámci urchlení času napřed. Do Chomutovského Hu-hu baru, kde se konal poslední koncert minitour, jsme dorazili chvilku po nich a hned se vrhli na nanášení věcí.
Koncert začal kolem osmý a první kapela večera Fasteratu. Jejich dnešní vystoupení se mi líbilo nejvíc ze všech třech koncertů! Už v tuto dobu byli na místě prudit policajti a tak nebyl na nějaký protahy čas. Rychle jsme proto hned po nich naběhli na pódijko, odsypaly vyčerpaně pár valů a dali prostor PSM. Sláva, dnešní organizátor, nám všem zvednul náladu výbornýma vegebagetama a tak jsme nakonec vydrželi až do konce setu Požadovňáků, kteří taktéž odsypaly luxusně. Kua to je jen na nás znát ta vyčerpanost..? Od půlky jejich setu byli natáčeni policií, která byla ten den již na několikáté návštěvě. Do deseti se stihlo pohodlně zkončit, takže něměli důvod ani možnost cokoliv řešit. Zbývalo se rozloučit se všemi kamarády, utřít slzu v oku a zahnat ještě na chvíli chmury z návratu do reality. Při závěrečném fotu nám pěkně poděkoval jménem Hu-hu barman, který si z policajtů vůbec nic nedělal, krom srandiček.
Cestou průtrž, lilo a lilo. Jeli jsme proto opatrně. V Teplicích jsme přejeli odbočku a hnali to na Dubí a Německo. Však poučeni z Šádepárty vol. 2, kdy jsme si za hranice skutečně zajeli, jsme Pašíka otočili a protože začínal vařit, stavili jsme se na nejbližší benzínce. Nad vařícím motorem jsme si pochutnali na nanuku, dolili a vydali se na poslední kousek směr postýlka. Vyházení cajků v zk byla chvilka a odvoz Špíny domů taktéž. Něco málo po půlnoci jsem byl doma a kolem 2. hodiny ranní v říši snů. Tááák a ráno v 5 zas vstávat, back to the reality.... :/
Obří díky organizátorům koncertů Viktorovi do Sokolova, Trojkovi do Plzně a Slávovi do chomutova. Návštěvníkům těchto koncertů (a koncertů vůbec) taktéž, páč bez nich by to nešlo. A hlavně všem z naší výpravy, že jsme si to tak parádně bez větších problémů užili a přežili. Tak snad zas co nejdříve no nééé?

Fotky: Dáša Sokolov Plzeň Chomutov, Rybka Plzeň zewling Chomutov, Rawezin Plzeň
Report z Chomutova k vidění zde

Zbyly pouze matné vzpomínky v oparu lihu a dýmu, jen krásná placka je důkazem...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz