DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

Víkendový zvěřinec Age of death, Blu-82/b a De tiempo peste

8. října 2009 v 13:05 | zR |  Reporty
Na poslední zářijový víkend jsme měli s BLU-82/b domluvený kapelní výlet směr jih, zadračit tam s tlupama Age of death (se kterými jsme již několikrát tu čest měli) a De tempo pieste, (nová tlupa vzniklá jako fénix z popela Reakce na změnu). Konkrétně v Táboře 25.9. v MC Orion, den na to pak na oslavě Kubajzových narozenin v Českobudějovickém Brownu, na akci nazvané trefně ACAB 4 (All crusties are beautiful :). Vše se zdálo připraveno a osudný den výjezdu se blížil.
V pátek se srážíme kupodivu v čas podle plánu, letíme do zkušebny, nakládáme pašíka, kam se vše bez potíží vlezlo. Jelikož je auto stále nějak záhadně nemocné, a při stání na místě začíná vařit, rozhodujeme se vyhnout zcela Praze a vzít to přez holiny a maloměsta. Tentokráte jsme si raději půjčili výdobytek moderní doby, gps navigaci. Hned zjišťujem, že není kompatibilní s naším autem, jelikož to má nějakou divnou díru na zapalovač. A páč je samozřejmě vybitá, cestu nám bude diktovat seznam vesnic s čísli silnic opsaný z půlhodinového zkoumání mapy.cz.Od zk odjíždíme přesně ve 4 (dle plánu), tankovačka u Tesca a hurá po druhym břehu Labe na Tábor! Prozpěvujeme si a posloucháme punk pecky, divíme se všemu okolo a bez bloudění (jedno otočení nepočítám) jsme dojeli do Mělníka. Radost z toho, že vše jde hladce, přez jediné větší city víme jak a auto nezlobí, rychle opadla. Město totálně zacpaný, konec v nedohlednu. Kára začíná samozřejmě vařit, takže při první možný situaci zastavujeme u kraje a doléváme vodu. Poté zpět do hada mezi kamióny. Natáhlo se to na nekonečnou hodinu popojíždění po par metrech, neustaleho vypinani motoru a opetovneho nahazovaní a pečení se při zapnutym topení. A to vše nakonec kvůli jednomu semaforu :/ Za Mělníkem se to naštěstí rozjelo a my pokračovali plnou parou na Starou Boleslav. Okoukli jsme cestou areál pro vystoupení papeže, který se tento víkend na ČR řítilo. Pche pořádnej fesťák by tam byl. Kus pod Benešovem, kolem 20. hodiny, se auta opět začali štosovat. Naštěstí kolona popojížděla rychleji než předchozí, ale i přez to se musela udělat zastávka na dolití do vroucího motoru. Využívám jí ke zjištění situace v Táboře a informuju o naší. Je to v poho, ještě se nezačalo, čeká se na nás! Štrůdl se pomalu rozjel a my s ním. Žádnej důvod, proč to stálo, jsem nezpozoroval. Každopádně tábor před námi, tak rozbíháme vysátou gps a doufáme, že nás zvládne dovést ke klubu. Dokázala to, ale my náměstí stejně přejeli. Po otočení při cestě nás už po telef. ohlášení očekávaly děvčata organizátorky, aby nás nasměrovali k cíli.
Music club Orion je schovaný z druhý strany budovy na náměstí. Nahoře záchody, schody dolů, malá místnost s bárkem na stojáka a za ní další. V té jsou asi 3-4 stoly /čti stolečky/ a vysokánský pódium. Ideální prostor pro konciky 2-3 kapel okrajových stylů, pravý bahno hehe. Ryhcle jsi du pro pívo, aby se ze mě dostalo, než budu muset opět zasednout za volant k přejezdu do našeho dnešního lóže. Po náležitém přivítání a okoukání všeho okolo si letím do auta vyřídit účty s nedojedeným objedem. Po návratu začíná valit první z našeho trojlístku, De tiempo peste. Teda aspoň jsem si myslel, že začínají. Po dohrátí valu poděkovali a začali se balit. Nechápavě jsem stál očekávajíc recesi, ale prd, začali hrát hned po odchodu do auta a já je nestihl. Holt neni čas, musí to sypat. Na řadu jdou Age of death a spouštěj nekompromisní náklep! Che začínám zjišťovat, že hrajeme punčík. Bican to žene nehorázně a já většinu setu můžu oči nechat na jeho rukách, zajímavej styl hraní. Zpěvy pěkně podělené na andělský a ďábelký. Blbost, obě jsou pekelnice, zpěv hluboký a vysoký, tak jak to mám rád! Když dokřepčili, udělali jsme rychlou akci s nanošením apára a šup na to mrňavý vysoký pódium. Jsme dnes večer jediní s 2 kytarama a nějako se nemůžem vejít. Aleš je proto dole. První val jsem tam s nim, ale po vyšplhání nahoru na seštelování zvuku basy se mi ten sestup nechce znova absolvovat, tak zůstávám ve výšinách. Nehrálo se nic moc, vinou zvuku. Álovo kombo stálo předemnou, takže jsem nic neslyšel a z Dáši taky prd. Ostatní pak povídali obdobný problémy. No ale odsypali jsme to do konce, prasklou strunu rychle odstranili výměnou kytary a jeli dál. Zvedačkama se na jihu rozhodně nešetří a tak se prolít nejen Zdendor, ale i Aleš. Odtáhli jsme cajky a zasedli k mikrostolečkům. Všici vesele popíjejí, já nasraně srkám pito a snažím se všechny přemlouvat k odjezdu, ať si můžu nechat taky mozek ovlivnit alkem. Kolem půlnoci se to konečně podaří, Brněnská posádka úspěšně dohrála tetris s věcma do auta a kolona 3 vozů směle vyráží směr Chotoviny.
Součástí našeho dnešního azylu byla jedna milá věc - hospoda! Šťasten ze zbavení povinosti řízení (pro dnešek) jsem do sebe otočil půl elixíru mládí (vodka + shock), který mi ochotně přistrčil Aleš. V hospě první pivo zdarma a poté ceny opravdu lidové - luxus! Takže alko jízda pokračovala (pro mě začínala, ale vše jsem svědomitě dohnal), skupinky odpadlíků se postupně vytrácely k Eleně na půdu, až jsme tam nakonec skončili všichni. Ranní probuzení s hlavou bolavou, kafe od slečny domácí bodlo, snídaně vypadá lákavě, ale já jsem tento víkend pouze na tekuté stravě. Na zahrádce na sluníčku se pěkně vysedává a bitky s ridgebackem Viktorem stojí za to. Poprvé za všechny ty naše víkendovky se nám povedlo sešikovat lid a udělat skupinové foto. Poté se již loučíme, doléváme vodu do auta a vyrážíme směr Budějovice vstříc dalšímu běsnění.
Dneska by neměl být problém s blouděním, je to přecejen v podstatě pouze rovně. Dášu jedeme vysadit do Tábora na nádraží, jelikož je to dívka dobrodrůžachtivá a do Budějic jede s Rashem stopem. No vysadili jsme jí na druhý straně města, ale našli se a dobře dojeli. My se cestou stavili znásilnit kaufáč, dopnit zásoby alka a i pro nějaký ten žvanec. Cesta ubíhala bez potíží, v Č.B. jsme nechali předjet dodávku brňáků, páč měli naši gps, jelikož u nich se dala nabíjet, aby nás dovedli ke Kubajzovu bydlišti. V tu chvíli začala teplota motoru prudce stoupat a my museli zastavit a dolejvat vodu, už zase! Ale už to mám v ruce tak to ani moc času nezabralo a my doháníme zbytek čekající na zastávce. Zajíždíme do okrajové části města kde po chvíli bloudění a otáčení se volí vedoucí auto raději přítele na telefonu. Kubajz dojíždí záhy a vede nás k svému paláci.
Vilová čtvť plná luxusních domů, klidné místo takřka bez provozu aut, výhled z výšky na celé Budějice a okolí. Zkrátka uřčitě plno prominentů a.... Kubajz! Parkujeme za branou jeho sídla a hned se vydáváme na obhlídku. Z druhé strany domu garáž, no garáž, Garáž! Prostor pro pořádání koncertů jak stvořený, jehož součástí je i oddělená zkušebna. V lednici nás vítá spousta lahváčů a všichni se jich vděčně chápou. Já bohužel vysál pouze 1ho, páč mě ještě za pár hodin čekali řidičské povinnosti, jak já je proklínal. Odpoledne prozevlováváme u Kubajze, u záchoda ustavičná fronta, kroupy ze včíra píšou. Hladovci se občerstvili gulášem od Mařky a já spřádal konspirační teorie, jak to udělat, abych se mohl večer vyhnout řízení a oddávat se alkoradovánkám. Kubajz mě drtí zprávou, že Lycanthrophy dnes z důvodu nemoci nebudou. No alespoň zahrajou s Hiroshimou nightmare, takže počet kapel zůstává. Kolem 6té hodiny se naloží potřebný věci do auta a vyráží se nach mr. Brown.
V centru avšak zastrčený, v jakési kdysi asi průmyslové budově v přízemí, vítající nás popsanými a posprejovanými zdmi a smradem typickým pro všechny takovýdle díry - jó tady bude dobře. Odhodlávám se k radikálnímu, ale né nečekanému kroku. Auto necháme před klubem a na barák pojedem taxánem. Vyrážíme směr miniTesco pro zásoby piváků, páč jsme byli upozorněni, že vevnitř točej užitkový pívo, leda tak na mytí. Jedno jsem zkusil a je tomu tak. Zvukař už měl nachystáno a na scénu se chystala Hiroshima nightmare, poměrně nová kapela složená z našich dnešních pečovatelů. Spustili pěkně z ostra, sypačka v podstatě celej set v kuse. Ženskej řev tomu dodával koule (hehe divný spojení). Lidi ještě dost vláčný a takový nijaký, blesků všude jak na módní přehlídce. Mě to každopádně pěkně naladilo na zbytek večera, určo z nich bude jednou pořádná petelice, pokud to nehodí za hlavu. Stále jsme se dohadovali, kdo půjde na řadu další. No nakonec jsme si pro věci běželi my. Rychlá akce se stavěním a lazením a už to sypem. Hrálo se parádně, zvuk luxusní, dokonce jsem se i přez ucpanej nos a bolavej krk odvážil k jekotu. Bez zbytečnýho sraní jsme to dohráli. Sesypalo se na nás pár kladných ohlasů, takže spokojenost. Šup s věcma z5 do Pašíka a tradá honem na Gride! No co dodat, to je úplně jiná třída... Hráli převážně nový věci, ale zazněla i Uniformita a Arogance moci. No mosh jako kráva, boule všude, zvedat Inyho žádnej med ale podařilo se. Nahoře jsem se ocitnul i já a to snad na nejdelší dobu v životě až jsem se tam začal pomalu nudit haha. Špína nějako přestal pít, takže nás v noci ke Kubajzovi odveze, paráda! Chvilka vydejchání a Age jdou na věc. Lidi jsou patřičně rozblázněný a všicky se zvesela baví. Klepec stejně jako včera, akorát s lepším zvukem! Chvílema je nahóře snad víc lidí, než dole pod nima. Nastupuje poslední kapela večera, De Tiempo Peste. Dneska jsem si je už utýct nenechal a udělal jsem dobře, páč to byl opravdu hutnej disbordhell a bavilo mě to neskutečně! No a že nejen mě a zvěřilo se o 106 jistě netřeba dodávat. Zbytek akce mám už dosti v mlze, nějako jsme se dokopali k odjezdu. Každopádně koncert velmi vydařený, katastrofický vize o 20ti platících se nenaplnili a vše se s klidem poplatilo..
Po návratu bylo v Garáži tak 2x tolik lidí co předtim a pokračovalo se zběsilou afterpárty za zvuku Kabátů až k ránu. Nechběli bitky, červovice ani závěrečný koma a výtuh. Ráno po probrání nacházim většinu DC komanda už opět pěkně rozpitou, nějakýho toho Bertolda už maj v sobě. Předávám Kubajzovi "dary" v podobě všeho od BLU co máme u sebe (origo diy placku máš ještě u mě hehe) a po chvíli plkání a srandy se loučíme a červená dodávka odjíždí směr Brno. Já pomalu rovnám a balím auto, doplňuju zásoby vody na cestu, aby měl Pašík co pít. Následuje tak půlhodinový hledání klíčů od auta, které vyvrcholilo voláním Brňákum, esli je omylem nesbalili. Nesbalili, nakonec se našli v zámku otevřeného kufru, takže už nic nebránilo rozloučení se a nalodění na cestu. Vydali jsme se přez vesničky, abychom minuli Mělník s kolonou a vůbec všechny větší města. Výjezd tedy ve 2 hodiny odpolko. Naštěstí máme nabitu gps, která vydržela až k Mladý Bolce, ale tak odtamtuď už trefíme. Vodu jsme dolévali cestou 5x, peklo... Ale kolem 20. hodiny máme apáro z5 ve zkůše, všichni jsou rozvezeni do postýlek a já můžu letět na Poštu na pívo dělit se o zážitky z tohoto parádního víkendu!! Tak snad zas někdy na jihu...

Fotky jsou k vidění tady pak tady a ještě tu a další snad budou přibývat.

Moc veliký poděkování všem, kteří se na tomto víkendu podíleli, zůčastnili se ho či jinak podpořili!!! Takovýto chvíle mi dávaj sílu žít a potřebný elán do dalších akcí spojených s muzikou a se scénou!

Další report z těchto dvou koncertů si můžete přečíst na Kubajzovo profilu v blogu (ale musíte chvilku hledat, páč jich píše spousty)

uff nevěřim že to mohl někdo dočíst, psáno snad na 100x a nezkotrolováno od chyb, tak slitování

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz