DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

Report víc než troufalý - 6. a 7. 11., Garage & Zarabanda

10. listopadu 2009 v 9:14 | GS |  Reporty
Víc než troufalý proto, že v pátek se mi akce zase tak nezamlouvala, v sobotu naopak velice, ale necítím se tolik oprávněná k tlachání, jelikož se nemůžu prohlásit čistým hardcoristou, natož metalcoristou. Ale vezměme to popořadě:
Na úvod se prohlašuji za "GreenCunt", abych Vám ušetřila práci a čas :)
6. 11. Club Garage - vzpomínkový koncert kapely Smíšený zboží, support: 10,75 dioptrie
V pátek se stavil Zděda, dovysvětlit Matějovi nějakej program, pak jsme se nudou chvíli dloubali v nose (navzájem) a poté hráli Zvířatkový Minigolf, gde jsem měla postavu lištičky Sandy, její roztomilosti jsem ubírala řvaním "byr-daj" místo birdie ("berdý") což je označení pro výsledek o jednu ránu nižší, než je par (norma ran jamky). Matějovi už předtím volal kámoš, že je v Garáži akce a že je zadarmo, stále jsme ale nebyli rozhodnutí, páč jsme věděli, že jde o nějakej punkoš, skočila jsem tedy na beg.blog a zjistila okolnosti, nakonec Matěj řekl, že nikam nejde, ať jdu se Zdědkem sama a pozdravuju všechny svoje milence :D Ovlivněná roztomilou Sandy a Matějovou důvěrou jsem se přelíčila, vzala si tričko s velkým výstřihem, nasypala si třpytky do vlasů a dekoltu, čapla kámoše a šlo se. Dorazili jsme na místo a už bylo slušně našlapáno, to se ta hudba podporuje co? ... gdyž je zadax! Na místě byli VŠICHNI z Děčína a přilehlých obcí, Benešova a gdoví odkud ještě, kromě kámoše, který nám o akci řekl. Klub opravdu praskal ve švech.
Předkapela s názvem 10, 75 dioptrie (bez urážky "srandaband" přetransformovaný z kapely Destroyself) mě popravdě moc neoslovila, zahráli asi dvě vlastní písně a pak už roztočili covery od kapel jako Ramones, Rage against the machine (což byla opravdu pecka až na zpěv, který byl ale obhájen dočasnou indispozicí - snad nemocí, páč Matěj říkal, že je na chodbě ve zkůše poslouchal a že zpěv zrovna v této písni je luxusní) atd. Zazněl taky song 99 red balloons (nebo snad luftballoons?) od sličné němky Neny a parádní předělávka Help! od Beatles. Lidí pařilo pár, ale atmosféru naladili a já byla ráda, že je konec. Šli jsme na cígo, řekli si, jak nás tohle neba a já prohlásila, že žádný report psát nebudu, páč bychom pak já nebo Matěj, který má se svou kapelou naproti Destroyself zkušebnu, mohli dostat přes držku :) Přes víkend jsem ale většinu horších dojmů vytěsnila a myslím, že píši velice pokorně, protože jsem prostě ráda za téměř KAŽDOU kapelu, která lidi baví, přeci jen tu není hudební scéna jen kvůli mě (i gdyž by mi to vůůbec nevadilo... byl by to ale satanismus v praxi).
Hvězdou večera byla již zmíněná kapela Smíšený zboží, která zde působila dávno před tím, než jsem se sem vtírla. Bandička pohledných chlapců rozjela hutný čistokrevný punk, nadávající na vše možné, přesně podle modelu, to ale vůbec nevadilo, páč to bylo velice snadno k uvěření, a takovou upřímnost já ráda. Koncert byl prý vzpomínkový a poslední na světě (jak jsem se pak dozvěděla od Jaffy, tak to byl prý asi "třetí poslední" koncert této kapely), asi se členům po jejich tvorbě a po společném hraní prostě stýská, a já musím přiznat, že se vůbec nedivím, páč atmoška byla parádní - skotačil na ně kotel lidí, proběhly i nějaké ty "zvedačky". Ke kvalitnímu zpěvu se po několika písních, na pár písní, přidala i Sabča, kterou snad nemusím děčíňákům představovat, ta to pěkně opepřila a jen díky ní píšu report na tuto akci. Skutečně.
Rozhovor večera:
GS: "Hoď po nich tuhle flaštičku a dotaneš pusu." VxNx: "Pusu jo? To bych čekal víc..." :D GS: "Hoď po nich odposlech a dostaneš víc." ...Nehodil ani jedno :D
Zato včera na dnešek jsem nemohla dospat, abych napsala něco o této akci:

7. 11. Zarabanda Night (by Driver)
V sobotu jsme se vrátili z opravdu vyvedeného výletu - dostali jsme s Matějem každý 500,- pokuty, že jsme nebyli vzadu v autě připoutaní, (tak se, prosímvás, všichni poutejte, ať můžete chodit na koncerty) no, líťo pro jednu domácnost opravdu není málo, takže jsem se v sobotu snažila, abych dorazila do Zara do osmi, za což byl odměnou vstup za pouhých 60 kaček (tzn., že jedna kapela za 15,- to je nářez, miluju nezávislé akce! nenávidím ty chlupatý bastardy, který gdyž potřebujete Vám nepomůžou, jen buzerujou, ech, afekt!). V Zara bylo plno lidí, povětšinou neznámých, a to jsem si myslela, že DC scéna je celkem multikulturní, hudebně bezbariérová, jak vidno, metalcoristy a scene girls naše snaha s BEG nezajímá. Nu což.
Rozjezdovou kapelou byli "original DC-core" Půjčovna iluzí, které jsem viděla poprvé, sympatičtí mladí pánové hráli neoposlouchaný styl a neokoukaná bubenice jim to pěkně diktovala. Opět jsem se zastyděla sama za sebe, páč jsem slečnu potkala ještě před vystoupením a na působení v kapele bych ji netipla, natož na bubenici, natož na bubenici tak ráznou, říznou, údernou. Ach ty předsudky... byla skvělá, mladá, pěkná :) (Nadržuju holkám, a co...) Gdyž ji viděl Kuba (JO, napráším Tě), řekl něco, co tu nebudu citovat, nicméně jsem ho okamžitě odsoudila k tomu, že je prasák. Z5 ke kapele: murmur zpěvákovi neslušel a ani se mi nelíbil, mnohem lepší to bylo v čistých polohách hlasu, gdy mi chvílemi (hlasově i hudebně) trochu připomínali Vypsanou Fixu, která mi vůbec neva. Texty byly v češtině i angličtině a pokaždé to tak nějak sedlo, i gdyž víc se mi líbily písně zpívané česky. Vystoupení bych označila za vydařené i gdyž můj šálek kávy to nebyl.
Víte jaký to je psát report a poslouchat u toho "Decibely lásky" z úst Majkla Dejvida? HROZNÝ! Možná bych mohla psát reporty doma... ech.
Další naklapali Day after Death - hardcore s velkým H z Krupky s velkým K. Zpěvák začal vystoupení slovy: "Čus, sme kpla dejftdet z Krupky... ano, byli pod vlivem démona z předešlého dne, kdy koncertovali též. Hned při prvních tónech mi došlo, že to nebudou jen tak nějaký metálkový ploužáčky. A taky že ne, muzika to byla šílená s brutálním zpěvem, "medových" pasáží bylo málo a byly krátké, překvapivě mi ale ani nevadily proto, že byly celkem zajímavé a vlastně ani tak medové nebyly, zato byly prostřídané skvělými sypačkami, navíc v klasickém tu-ta - tu-ta - tu-ta - tu-ta, což se mě a Rrrenému samozřejmě líbilo. Taky mi došlo, že oním prasákem je kytarista a že mu to prominu za to, jak válí, ostatně jako celá kapela. Basa byla perfektně nařachaná, dvojšlapka se téměř nezastavila a návštěvníci na oplátku předvedli mosh jaxviň. Teda, přiznám se, že jsem ještě takhle agresivní tanec neviděla, na hc/metalcore akci jsem byla všehovšudy poprvé. Ale tanečníci se mi líbili, vsadím se, že veškerou svou agresi nechají na koncertě a v "civilu" jsou zlatí :) Jen mi přišel dost velký nezvyk, že jsem v kotli neviděla žádnou holku, i gdyž je fakt, že zrovna tyto děvy si musí svůj účes střežit, já mít zdravé koleno, tak neváhám a vlítnu do mosh-pitu, jen to luskne.
Třetí hráli Killed by Summer z Chomutova (prý bez basy - bylo na ně v publiku tolik lidí, že jsem je vůbec neviděla, takže jsem zůstala sedět), kteří mě neba, byl to utahanej med prokládanej šudlačkama na kytaru velice vysokých tónů bez jediné naklepané pasáže, která by mi trhla nohama. Ale asi bude chyba na mojí straně, páč měli šílenej ohlas z řad publika, což jsem nechápala, páč při každý DALŠÍ A DALŠÍ a další a další... šudlačce (tzv. vyhrávce) jsem měla chuť si sedřít hlavu i s kusem lebky o zeď, na druhou stranu si myslím, že tahle hudba tak má působit a svým způsobem jsem ji pochopila správně.
Poslední ka-pe(r)lou večera byli němečtí Last chance to die, stačilo by k nim napsat, že mám teď na sobě jejich slušivé modré tričko a většina by věděla vše, páč si hadry z dister nekupuji, ale pro ty, kteří mě neznají: klepec jako kráva, kterej Ti v nestřežených chvílích utrhne ušní bubínky, hlasivky, nohy, ruce a ve finále i hlavu. Spíše tedy metal, než core :) Líbila se mi převelice trashová kytara a bicí, zpěvák nikoho, včetně sebe, nešetřil a předvedl brutal-metal zpěv/řev se skvělou show i komunikací s publikem, proběhly i nějaké zvedačky, nejlepčí dal Driver, který si ji opravdu zasloužil a rozverně zaimitoval Spidermana, gdyž díky svým dlouhým nohám a rukám "chodil" po stropní klenbě. No prostě párty jak blázen a myslím, že rozhodně nejsem jediná, která za ni němcům, a hlavně Driverovi ráda poděkuje.
Co se týče organizace, tak nemám výhrad, prostoje mezi kapelami byly minimální, aparatura v pořádku, zvuk též, s návštěvností to vypadalo, že se akce zaplatí. Jediným trnem v patě mi byl klub samotný, který je pro obyčejné přežití více než nevhodný: malé prostory, nízký strop, místo stolů boxy, které jsou obsazené, ať tam máš svý věci nebo ne, zahulíno jako kráva a úzká chodbička od báru k pódiu tomu všemu kralovala. Je to podnik pro koncerty tak možná v týdnu - pro méně než 60 lidí. Houby, kraloval tomu sokl, o který jsem se jebla hlavou, gdyž jsem šla od fotbálku :)
Legrace večera: Gdyž zpěvák Last Chance to Die představoval bubeníka, zařvala jsem: "Áj lav jůůů" načež se bubeník i zpěvák překvapeně otočili a ukazovali na dlouhovlasého zvukaře. Háááháááhááá, jsem z obliga :)
Ach jo, gdo má fotky? Psala jsem člověku, o kterém si myslím, že fotil obě dvě akce, teda on stopro fotil obě dvě akce, ale nevím, jestli je to ten samý, kterému jsem psala žadonivý mail o fota :) Každopádně v pátek vlasy měl a v sobotu už je neměl, mohli jsme si tak prohlédnout kvalitní fotky a zároveň posoudit, zda má délka vlasů vliv na umělecký úsudek fotografa. Výborně! Fota zde: http://blejsn.rajce.idnes.cz/.
GS


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz