DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

dvojreport z 3. FastumHellu 20.11. Ryba

1. prosince 2009 v 12:33 | Gs+zR |  Reporty
Zatím pouze report od Romany, druhá část snad co nejdříve

FastumHell má tři roky! Znamená to též rovný rok vaření gulášů v DC (teď zrovna se plácám po rameni :), tudíž pro mě osobně začaly přípravy na páteční akci už ve středu - Verunka mi předala 12 (!) pytlíků sojového masa, já je doma uvařila, Matěj přišel domů a omdlel :), gdyž se probudil, maso vyždímal (fakt debilní práce na dvě hodiny) a naložil do lavoru. Já cídila hajzl, koupelnu, vysávala a myla hromadu nádobí, aby se nám - kuchařkám - druhý den dobře fungovalo a v jedenáct jsem šla spát.
Čtvrtek byl asi nejkrušnějším dnem, cestou z práce (v 15.00) jsem nabrala Verču a šly jsme nakoupit 5 kg cibule, 5 kg brambor, litr smetany a podobné brutální položky. Jakmile jsme přišly k nám, ihned (po brčku :) začala Verča pražit maso, za což má můj obdiv, páč to statečně zvládla celé sama, to trvalo snad dvě hodiny a mě začalo být z výparů docela blbě (v bytě byla mlha). Jé, já zapomněla: guláše se totiž dělaly dva - veganský mrkvovo-bramborový a vegetariánský segoš. Začala jsem bojovat s cibulí a na pomoc nám mezitím přišla Edita, která se věnovala mrkvičce, pórku a nakonec i mé milé cibuli a bramborám. Hrnce se mi na plotnu vešly jentaktak, takže jsme mohly začít. A můžu říct, že od začátku do konce to byla jízda jako kráva. Příští vaření budu nahrávat a pak uděláme supervtipnou divadelní scénu nebo vydáme 1. české netrapné poslechové CD :) Nakonec to dopadlo tak, že jsme brambory s šíleným (skoro jako Dr. Jackyl) smíchem rozšťouchaly na sračku, páč by se nám do hrnce nevešlo "maso" a oslovovaly se přitom "kolegyně odbornice". V devět jsme to zapíchly a já se po mytí nádobí a dalším uklízení dostala do postele opět v jedenáct.
V pátek ráno jsem myslela, že chcípnu, páč jít dva dny po sobě spát v jedenáct je pro mě nadlidský výkon. Od rána jsem měla v hlavě představu, jak příjdu na koncert, dám si malý pivo a hodím čelo. Kolem půl páté přišla Verča a začly jsem s ohříváním gulášů, z toho jsme měly mozoly na rukou, páč guláše byly "jako-fakt-hustý" a já měla malé a tenké vařečky (svou gulášovou supervařečku jsem ztratila (?!?!) v Bentzen). V šest nás vyzvedl Rrrené, při převozu jsem mu řekla, že vůbec nemusí jet opatrně, páč guláše jsou tak husté, že se nerozlijí, ale gdyž už, tak vyklopí jako aspik a budeme je krájet na placky jako tlačenku :D.
Tak ke koncertu samotnému (konečně, že?): dorazili jsme na místo a začali s přípravami, Rrrené šéfoval kapely a my začly rozbalovat chleby (načež jsme zjistily, že nemáme nůž), nakonec některá z holek sehnala ultratupý nůž na báru a tak jsme to nějak nakudlaly a přichystaly. Na místě byl též D.I.Y secondhand, ten se ale tak nějak rozvíjel po dobu první - druhé kapely. A tady příběh mého mozku končí... pomoci mi musel Rrrenda, páč já si při příchodu dala pivko, následně pivko a panáka, pak panáka a pivko (jóó, já zapomněla zmínit Sacheta - ten děvkou nebyl, bez keců přijel a tak jsme pili, poslouchali a mluvili - já se možná od standartního "mluvení" krapet odchylovala), pak zas panáka a pivo....
Takže, co si pamatuju dobře (a jsem za to nesmírně vděčná), páč hráli první, jsou Blu-82/B. Tohle bylo podle mě jejich nejlepší, a to jakože FAKT NEJLEPŠÍ vystoupení v DC. Takhle temné jsem je doposud neznala, z muziky a řevů běhal mráz po zádech. Žádné výrazné chyby se neděly (to tou střízlivostí), Dáša byla při hraní neskutečně přitažlivá, Zdencek to odkrákal jak nejlépe uměl a byl z toho nezapomenutelný výlet do říše Zla. Opravdu klobouk dolů všem, se Zdenckem jsem pak mluvila a říkal, že se mu zpívalo hrozně dobře, že mu to sedlo - a bylo to znát. Taky jsem mluvila s Dášou a přiznala se, že na mě její sexappel zapůsobil a gdybych byla chlap, zapůsobil by ještě hůř - ta se smála až se zalykala, ale já to myslela smrtelně vážně ;) Kapele děkuji a tleskám.
Druzí hráli Rapida Muerte z Benešova u Prahy (v tomto případě byli kvalitní náhradou za plánovaný Vakl), ti se mi líbili, páč to byl dobrej oldschool a byli mi sympatičtí, hráli bez basy, což je těžké (z Matějovy zkušenosti to vím, páč kytara a bicí musí basu zastávat, né že né), ale dali to perfektně. Jen si je už moc nepamatuji. Mé dojmy z kapely začaly pomalu přebíjet dojmy ze zadků a stehen chlapců i dívek, které jsem ohmatávala... ze srandy... samozřejmě... (ANO! PLAČTE VY, KTEŘÍ JSTE NEDORAZILI). Zato ale vím, že Sachet má menší zadek než VxNx (velikost ale vůbec nic o kavlitě nevypovídá...na tom jsou stejně.... dobře :) a že moje "zmáčknutí" je rovnaké zmáčknutí Editina přítele :)
Třetí hrála Kobra XI z Chomutova, ty si bohužel nepamatuji - prokecala jsem je venku. Sorryyyy.
Čtvrtí - Against the grain - mě dostali téměř na kolena, dark-hardcore z Benešova u Prahy byl plný násilného řevu vládce pekel, nelítostných tónů jeho pomocníků a brutální energie, která stoupá z kotlů, gde se smaží (nebo bude smažit) každá lidská svině. V označení škatulí (a ve škatulích samotných) se teda TAKY TOTÁLNĚ NEORIENTUJU, ale gdybych to měla označit podle pocitů, tak mě osobně to v krvi vibrovalo jako nějaký power-violence, po tomhle bezzastavenípropařeném setu jsem měla chuť rozflákat o zeď (nebo o někoho) každého panáka a každé pivo, které jsem dopila. Bylo to neskutečně drtivé vystoupení a doporučovala bych všem, které baví "být nasraný" poslechnout si tuhle vyvedenou kapelu naživo (doma jsem je poslouchala na BZ, ale samozřejmě to není ono).
Pátí hráli Disbeatless z Jihlavy, ale ty si bohužel taky nepamatuji - opět proběhla venkovní seance.
Gdyž jsem se uráčila sestoupit do knajpy, našla jsem tam čekajícího Kudlisse a Rybku spící s hlavou opřenou na stole. Sice měla přijít na řadu další kapela Průmyslová smrt, o které jsem se od Rrreného dozvěděla, že "to byl totiz nejvetsi masakr a fakt luxusni zazitek! tak doufam zes je neminula...". Takže... minula. Dom jsme dorazili kolem půl druhé, chvilku blbli s Fuseklí a šli spát.
Na koncert dorazilo 45 platicích, přestože jsem na highway Prokopa Holého ještě před koncertem před zastávkou plnou lidí řvala, že "U Ryby jsou nahatý ženský!!!". Guláše se nesežraly (pozn. pro organizátora: dva guláše už víckrát neděláme! :D), ale postupně se dožraly během následujících dní. Jo, jestli si myslíte, že jsou vege jídla hladová, tak já jsem to schválně stopla: v sobotu jsem gulage poobědvala v 15.00, hlad jsem dostala ve 21.30. Takže mi můžete všichni antizeleninoví masorádi políbit šos (kór týpek se zlomenou nohou, který guláš s opovržením a neúctou k zelenině odmítl, a kterému jsem při jeho odplazu (odchodu) jako správná zelen(inov)á královna řekla: "Gdybys nežral maso, tak bys neměl zlomenou nohu!"... smysl to nedává, ale řekla jsem to tak důležitě, že to bude pravda).
GS

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz