DC fans of extreme music! D.I.Y., recycle and play fast or die!

REP: Karolína Kamberská - DC, čajovna Ve Vlnách - 16. 2. 2010

22. února 2010 v 9:20 | gS |  Reporty
Ach ty koncerty, dějí se pořád a všude. Přála bych si být jedním duchem v pěti tělech... sotva jsem se zmátořila po víkendové smršti, překvapila mě Jaffa zprávou o koncertě písničkářky Karolíny Kamberské v čajovně u mě za barákem, za 30 kaček. A to se, přes veškerou únavu, odmítnout nedá.
Vůbec se asi nebudu zabývat minulostí, kdy Karolína působila v Sestrách Steinových, protože pokud vás to bude zajímat, tak si to zjistíte sami zde: http://www.sestrysteinovy.cz/, je to tam vše moc hezky a vtipně popsáno.
Chci vám napsat o nové tvorbě Karolíny, která mě rozhodně nezklamala, bude to krátké, nebojte. Gdyž to vezmu od mého začátku, tak Sestry Steinovy jsem viděla poprvé v nějakém hudebním pořadu (opakují to každý rok) a dost se mi líbily. Začaly jsme se tedy s mamkou poohlížet po jejich tvorbě a sehnaly si CD "Lilie polní" (2001). Tehdy mi bylo okolo 15 a mylně jsem se domnívala, že texty chápu. Po čase jsem se přeorientovala na jiné drtičky (tak 15 let, né?) a můj zájem oživilo o dost později CD "Jen děcko se bojí", začala jsem hudbu i texty vnímat jinýma očima (ušima) a v jejich tvorbě objevila pocity sladké deprese i hořkého štěstí, a to nejen díky vztahu s Matějem ("Tys muj milej výhra má a mý nejtěžší závaží, lítat můžu dneska snad jen z dvacátýho podlaží") a Karolíniným promyšleným textům, KTERÉ MI MLUVÍ Z DUŠE, ale také díky zajímavému kytarovému a odvážnému podání, gdy sestra Lucie hrála basy a zpívala krásné vokály (to mi v nové torbě chybí, ale je jasné, že tento nový projekt nemůžu brát, jako Steinovky bez Lucie). Tenhle folk mě prostě chytnul, protože je neobyčejně odvážný, nevybíravý a hlavně ženský. Doplnila jsem výbavu o CD "Můj tanec" (2004) a mohla se jít utopit...
K peřejím
Slepá jsem bledá a mlčící
rukama do oken bušim
v nehybnym pokoji na poplach bijící
zradu svý duše zas tušim

Má duše ty neposloucháš!
Že ty máš období vzdoru?
A tak každej den bezmocně řítim se k peřejím
na tom svym děravym voru
Včerejší koncert se skládal jak ze starší tvorby Karolíny pod hlavičkou "Sester", tak z jejích nových kousků. Hudebnice sama se přiznala, že její písně jsou vesměs depresivní (pozn.: jako prase a to né vesměs, ale v 99,9%), ale že měla přes zimu nějaké zvláštní období a napsala i pár veselých, pod kterými si ale nemůžete představit veselé písničky plné radosti, můžete si představit veselou, živou hudbu, ale jakmile se zaposloucháte do (často velmi vtipných) textů, naskočí vám tak jako tak na tváři hořký úsměv. Tahle muzika prostě nepatlá med kolem úst. Je o vztazích a povahách a to prdel nigdy nebude. Buď se smiřte s tím, že pokud jste citliví lidé, budete regulérně brečet (ano, neubránila jsem se ani před dvacítkou lidí, jako "drsňačka" s dvacítkou naušnic po hlavě) nebo se ani nepokoušejte chtít něco z toho slyšet (ba néé, i tak to má cenu). Tohle nelze brát povrchně, chce to prožít si to, o čem písně jsou, jinak si řeknete: hm, parádní muzika, ženská, hlas...
Můj tanec (jedna z nedepresivních)
Nesnášim párový tance
nesnášim pracky co chtěly by mě držet
nesnášim předepsaný kroky
můj tanec je ladnej jak elektrický šoky

Můj tanec je klidnej jak neřízená střela
a vroucí jak dlaždice v metru u anděla
můj tanec je něžnej jak čtyři rány z děla
Jsem učitelka tance
když dojdeš k zadní brance
tak vytančim ti duši z těla
vytančim ti duši z těla

Můj tanec je vichr na tvý střeše
je milej jak zlatovláska co se břitvou češe
jak podnájem v kožichu nabídnutej bleše
a krásnej jak prsten po maceše

Můj tanec je klidnej....
Uprostřed usínání (nová tvorba)
Možná jsem chtěla něco víc
Jen vzpomenout si co to bylo
Popíjim odvar z makovic
Do banku házim další kilo
Uprostřed usínání
Když všechny kočky vrněj
Mám plnou hlavu přání
A hrůzu že se splněj…
Čím dýl se dívám do zrcadla
Tim míň mám zábran milej Pane
Takhle jsem přece nedopadla
Tohle mě přece nedostane
Uprostřed usínání
Když všechny kočky vrněj
Mám plnou hlavu přání
A hrůzu že se splněj…
Asi jsem chtěla něco víc
Třeba víc smíchu a míň boje
Nestačí odvar z makovic
Aby se změnilo to co je
Uprostřed usínání
Když všechny kočky vrněj
Mám plnou hlavu přání
A hrůzu že se splněj…
Můj nejzlatější podzime
Můj nejzlatější podzime
Řekni kolik ticha stačí
abych se v něm utopila
Můj nejzlatější podzime

Vem si všechno nač jsem hrdá
i to co jsem neprožila
dej mi jen to svoje ticho
abych se v něm utopila

Můj nejzlatější podzime
Řekni kolik ticha stačí
abych se v něm utopila
Můj nejzlatější podzime

Vem si všechny moje známý
stejně bych z nich občas blila
dej mi jen to svoje ticho
abych se v něm utopila

Můj nejzlatější podzime
Řekni kolik ticha stačí
abych se v něm utopila
Můj nejzlatější podzime

Vem si slunce co žhaví trávu
všechnu vodu kterou jsem pila
dej mi jen to svoje ticho
abych se v něm utopila

Můj nejzlatější podzime
Řekni kolik ticha stačí
abych se v něm utopila
Můj nejzlatější podzime
Mohla bych tady vypsat všechny texty, protože je to prostě "srdcovka", ale spíš vám doporučím najít si je na stánkách Steinovek, nová tvorba je pak zde: http://www.karolinakamberska.cz/.
...a tady je jediný ofiko klip Steinovek: http://www.youtube.com/watch#playnext=1&playnext_from=TL&videos=okaNLYnu8KI&v=6EXTQzAA_wA (nejde mi vložit okénko...)
Na fotografie jsem se zapomněla zeptat, ale ještě se po nich poohlédnu...
GS
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškeré info, pozvánky, reporty či články neváhejte a posílejte na blu82b@seznam.cz