Koncerty konané v týdnu nemají valnou podporu, o to větší bylo překvapení, když jsme ve středu přivezli guláš a před Biograffem už byl pěkný hlouček lidí… Samé známé tváře, jako základ dobrý…
Začátek se trošku posunul, páč kapele 4 debils se nějak nechtělo začít. Cigárko, rumíček, kávička (ba ne), všichni návštěvníci venku. Bylo třeba publikum natáhnout dovnitř. Bylo třeba začít. Banda pokérovanejch (i nepokérovanejch) chlapíků vlezla na pódium a skvěle připravila živnou půdu pro další dvě bandy, jejichž členové postupně odpadávali po sežrání našeho uspávacího segedínu. Punkrock jak má bejt. Šla jsem na tuhle akci s tím, že: "béé, punkoš, to překoušu, už mě dávno neba, v deset razím dom…", hned zkraje jsem se tedy musela chytit za rypák, páč už první kapela upoutala mou pozornost a rozhodně mi nepřipadala jako zábavová, revivalová, dávno překonaná, nudná, stereotypní a trapná, no prostě taková, jako mi připadá většina dnešních punkrockových kapel. Tohle bylo fakt příjemný překvápko!
Druhou kapelou byli Phlegmatix z Němec (mj. punkoši, co uměj o všechno moc hezky poprosit a za všechno moc hezky a uctivě poděkovat), to už byl klub slušně nacpanej bývalými, současnými i budoucími punx a vypadalo to, že akce se s přehledem poplatí. Phlegmatix hrají poctivý punkrock, možná trochu ve stylu NOFX, možná trochu ve stylu jiných kapel… různé inspirace jsou znát a "punk" jako takový je prostě stále se opakující model. To ale nic nemění na tom, že koncert Němců byla asi jedna z nejlepších a nejživějších pure-punk show posledních let. Se vším, co k tomu patří: nadáváním na společnost, projevem čisté nenávisti vůči USA (JO!), zvedačkami, divokým pogem a provoláváním popěvků, které po jednom zopakování zvládne každý. Sympatické mi bylo, že nepůsobili, ač ostří hoši, nijak "vůdcovsky" (jestli máte něgdo problém nepředstavit si Adolfa, když se řekne vůdce, tak je váš, já to teď v tomhle smyslu nemyslím), jejich projev byl přirozený, přesvědčivý, přesto nikoho do ničeho netlačil. Publikum bylo úžasné (konečně přišli pankáči na pankáče) a atmosféra taková, že i já jsem si zahrozila.
Po veselém hrození mě Verunka poprosila o pomoc za barem, gde jsem setrvala po dobu téměř celého vystoupení švédských Nemas. A je opravdu těžké vnímat kapelu a "dáš mi k těm panákům vodu z kohoutku jako do kelímkuuu?" zároveň. Takže z Nemas jsem toho moc neměla, šla jsem se podívat na poslední song, probíhalo to podobně, jako Phlegmatix bych tak řekla, vzduch byl dneska večer prosycen nefalšovaným punkovým nadšením. Jo, jestli se nepletu, tak Nemas měli dechový nástroj… hned zjistím, co to bylo… pozoun, jo, myslela jsem si to, s tím tam pak člen procházel mezi publikem - bylo pěkný to slyšet takhle bezprostředně… nevím teda, jestli s ním hráli po celou dobu koncertu, protože hudbu jsem fakt nevnímala. Nešlo. Poslední song byl ale dojemnej, na pódium si vlezli skoro všichni hudebníci, pozpívali spolu, zapařili, slezli a byl konec.
Koncík dopadl nad očekávání dobře - hafo lidí (tradičních návštěvníků, příležitostných i těch přespolních), poctivě drcenej punk od všech tří kapel, poctivá návštěvnost a poplacený vstupy, poctivý žrádlo, hulo a pití. Poctivě naplněnej čas. Teda alespoň ten můj. To, že jsem přitáhla ve dvanáct, a musela ráno dospávat ve vyvolávací temný komoře a ještě teď nemůžu mluvit? Ale čert to vem…
Fotila určitě Lusiet a další lidi si nějak nevybavím, naházejte mi gdyžtak odkazy do vzkazů. Dík. Jo, a má bejt prej i nějakej videozáznam. Tak fajn, to sem přihodím časem.
GS



Velice vydareny punkrockovy vecirek....diky Rendo!